Co se toho zranění a historie týče - těžká kuš byla svého času opravdu ultimátní zbraň. Dokázala napřímo prostřelit i plátovou zbroj, což společně s faktem, že ji mohl obsluhovat každý nýmand, vedlo k jejímu zakázání v křesťanském světě (ovšem jen proti křesťanům).
Dlouhý luk sice teoreticky zvládl totéž, ale za prvé to byla válečná zbraň kterou bylo poměrně těžké naučit se používat efektivně a za druhé to byla anglická specialita. Navíc myslím, že se nepoužíval pro přímou střelbu, ale především k hromadným salvám z hradeb (resp. přes hradby, viz rohanští v Helmově Žlebu).
Běžný luk bez přívlastku, který se v rpg většinou označuje jako krátký, rozhodně nedokázal probít plátovou zbroj. Jen kroužky, proti kterým se používaly speciální tenké hlavice šípů.
Indiáni podle Setona údajně dokázali udržet ve vzduchu 6 šípů (resp. to je rekord a jednalo se o leveckou zbraň), což ukazuje na opravdu vysokou kadenci.
Proti tomu se těžká kuš s kladkou se nabíjela i víc, než patnáctkrát dlouho, podle mě mohl být počet vystřelených šípů z krátkého luku i 30-50, než se nabila těžká kuš. Ovšem míření to zpomalí minimálně na půlku.
Kuš má navíc výhodu v tom, že se při míření kušník neunavuje (lučištník nemůže dlouho mířit s nataženým lukem). Lepené kuše a kompozitní luky mají nevýhodu ve vlhkém prostředí, kde ztrácí sílu. Kuší se dá vykrýt rána a dá se použít jako kyj, luk se při krytí zničí a útočit se s ním nedá.
Upřímně řečeno, nechtěl bych tohle všechno zohledňovat v pravidlech. Asi bych si vystačil s tím, že kuš dává tak dvojnásobné zranění, ale střílí třikrát pomaleji. (To by mohlo pokrýt výhodu prvního nabitého výstřelu.) A nelze ji nabít na koni.